Uvažujete o pěstování rajčat, ale obáváte se, jestli budete mít dost umu to vůbec zvládnout? Obavy stranou, a směle pořiďte nutné vybavení. Pěstování rajčat na balkoně nebo na záhoně je totiž snadné. Vyžaduje jen vaši trpělivost. Zvládne to i naprostý začátečník. Takže: jak pěstovat rajčata na balkoně, v záhonu nebo ve skleníku?
Co budete potřebovat, než s pěstováním rajčat začnete
Pěstování rajčat je jednoduché a hlavně nenáročné na zahrádkářské vybavení. Nepotřebujete nic speciálního a nic drahého:
Výbava k pěstování rajčat na záhoně nebo ve skleníku
Při pěstování rajčat venku na zahradě nebo ve skleníku si vystačíte s rýčem k vyhloubení výsadbových jamek, s tyčemi, ke kterým budete rajčata vyvazovat (jsou-li tyčková) a s bavlněnými provázky, kterými rajčata k tyčkám zafixujete. Prodávají se i kovové kroucené tyče, okolo nichž rostlinu omotáváte během jejího růstu, a rajče tu drží samo, bez provázků.
Nezbytnou výbavou bude hnojivo, konev na zalévání, postřikovač a postřik proti plísni. Motyku můžete nechat odpočívat. Rajčata totiž koření těsně pod povrchem, proto by se neměla okopávat. Jen vytrhávat plevel, ale raději zeminu pod nimi překrýt mulčem – nasekanou trávou či slámou.
Výbava k pěstování rajčat na balkoně
Od výbavy k pěstování rajčat na záhoně se bude lišit jen velkými pěstebními nádobami (v malém květníku rajče opravdu neuživíte) a vhodným substrátem. Potřebovat naopak nebudete rýč k vyhloubení jamek nebo těžké kovové kroucené tyče, ty se v nádobách špatně kotví.
Na balkoně je vhodnější systém provázků, které vedete seshora (z balkonu nad vámi nebo od stěny vašeho balkonu). Pořídit se dá i kompletní pěstební výbava na rajčata, včetně opory zabudované přímo do pěstebních nádob. Když sáhnete po balkonových rajčatech, vystačíte si i s pevnějšími klacíky z lesa. Keříčková rajčata určená na balkon dokonce ani podporu nepotřebují.
Jaká rajčata se dají vypěstovat? Tyčková a keříčková
Rajčat je spousta druhů, ale to hlavní dělení je do dvou větví: tyčková rajčata a rajčata keříčková. Liší se v tom, jak rostou. U tyčkových udržujete a hlavně podepíráte jeden až dva dlouhé výhony, na kterých rajče plodí. Ostatní uštipujete, aby rajče nevětvilo a nevysilovalo se tím.
Keříčkové rajče je nízké a doširoka rozprostřené. Výhony se někdy dokáží podepřít samy. Vylamujete jen v případě, že výhonů chcete méně, aby rajčata dříve dozrávala.
V každé skupině rajčat najdete kvanta druhů a odrůd, které se liší třeba vzrůstem rostliny. Jejich plody jsou rozdílné velikostí, barvou, chutí, šťavnatostí, masitostí, odolností při skladování, pevností slupky atd. Některé odrůdy lze pěstovat ve skleníku (běžné polní druhy vám ve skleníku rychle chytnou plíseň). A další se hodí na balkon, pěkně do závětří, spokojí se přitom s omezeným prostorem pěstební nádoby. Klasické polní rajče bude v pěstební nádobě vždycky trochu strádat, koření totiž plošně, nikoliv do hloubky.
Jak začít? Buď v březnu výsevem semínek, nebo v květnu nákupem sazenic
Jestliže se rozhodnete vypěstovat si rajčata sami ze semínek, začnete už ve druhé polovině března. Jednoduchým výsevem do pěstebního substrátu. Pokud chcete mít rajčata skleníková či balkonová, sejte je už koncem února, aby byla v dubnu připravena ven.
Když si budete kupovat předpěstované sazenice, máte až do konce dubna nebo do poloviny května klid. Dříve než ve druhé půli dubna se hotové sazeničky neprodávají. Připravit si musíte jen místo, kam je uložíte do doby, než je zasadíte na jejich konečné stanoviště.
Vypěstovat si vlastní sazenice rajčat, nebo je raději koupit? A kde?
Podle čeho se rozhodnout, jestli pěstovat rajčata ze semínek, nebo si pořídit už hotové sazenice? Oba způsoby pěstování mají svá pro a proti, na která si časem přijdete a přizpůsobíte se. Většinou se doporučuje pro první rok pěstování pořídit sazenice. Je to snazší, méně starostí, méně potřebné výbavy. Nebo semínka sice vysít, ale počítat i s možností, že nakonec přijdou vhod ty kupované sazenice.
Až získáte zkušenosti s rajčaty a jejich odrůdami, pak teprve je začít pěstovat od semínka. Pokud totiž kupujete sazeničky v zahradnictví, kde nabídnou mnoho odrůd, můžete během prvního roku vyzkoušet, která vám bude nejlépe vyhovovat (balení semínek rajčat nejsou zrovna levná – a vzít pak z každého jen dvě, to by se moc nevyplatilo).
Až si ověříte odrůdu, s níž budete spokojeni, pak můžete její semínka kupovat a pěstovat si sadbu sami. Semínka z vlastních rajčat moc fungovat nebudou – nikdy nevíte, s čím byla opylena. Starobylejší odrůdy se ale mohou pěstovat ze sklizených rajčat, nejsou totiž tolik náchylné na mutace, jako je tomu u F1 typů.
A má nákup předpěstované sadby nějaké nevýhody? Jistě! Musíte se spokojit s odrůdami, co jsou nabízeny pěstitelem. Nevíte, v jakých podmínkách semenáčky rostly (proto raději kupujte v zahradnictvích nebo na farmářských trzích), sazeničky nebývají otužilé na sluneční svit. A hlavně: prodejci musíte věřit, že sahá po té odrůdě, kterou opravdu chcete. Na první pohled jsou sice sazenice dobře odlišitelné od jiných, ale odrůdu z nich nevyčtete.
Kdy a jak vysít rajčata
Jestliže se rozhodnete pro pěstování od semínka, přikročte k vysetí:
- u polních rajčat ve druhé polovině března. Okolo 15. – 20. března. je dobrý čas na to, aby rostliny měly po 20. květnu velikost akorát k vysazení
- u skleníkových a balkonových rajčat o 3 týdny až měsíc dříve.
Jak na samotné setí? Jsou dvě možnosti:
- do jednotlivých malých květníků určených k výsevu – naplníte je výsevním substrátem, prolijete vodou a kousíček pod povrch zastrčíte semínko rajčete. Přimáčknete, a je hotovo. Semenáčky tu vydrží, než budou mít alespoň tři pravé listy. Jejich následné přesazování bude snazší. Pracnější je ale naplnit malé květníčky substrátem, navíc hned od začátku budete mít sadbu „roztaženu“ do velkého prostoru
- do jedné větší ploché nádobky, třeba od masa z marketu, dáte výsevní substrát, prolijete ho, přimáčknete a kousek pod povrch nastrkáte semínka v pravidelných rozestupech. Alespoň 6 cm. Znova přimáčknete. Odsud bude přesazování trošku náročnější na pozornost, navíc budete semenáčky muset přesunout už v „mladším věku“, aby si příliš nekonkurovaly. Ale zpočátku máte výsev na malém prostoru a v bytě tolik nepřekáží. Vyhýbejte se nádobkám od rajčat z obchodu, mohou v nich být zárodky rajčatových chorob. A ty si do svých rajčat zavléct nechcete.
Po výsevu překryjte vše lehkou fólií nebo netkanou textilií, abyste vytvořili stabilnější a vlhčí klima. Rajčata klíčí při běžné pokojové teplotě. Pod fólií nebude substrát příliš vysychat, vlhčení střičkou bude stačit jednou za několik dní.
Kdy a jak přesadit vzešlé semenáčky
Vzešlé semenáčky přesazujte, až mají alespoň jeden pravý lístek. Klidně později, ale jen za podmínky, že nehrozí, že by si konkurovaly a vzájemně propletly kořínky. Zasaďte se co nejhlouběji, ať jim ze substrátu vykukují jen špičky. Čím delší část stonku mají v zemi, tím více kořínků z něj pustí.
Jak na to? Do nádobky, kam přesazujete, dejte substrát jen na dno. Pak do ní postavte semenáček a opatrně přisypávejte substrát, zatímco semenáček budete prsty opatrně podpírat. Substrát přimáčknete, ale jen jemně, ať rostlinku nepoškodíte. Zalijte. A pokud je to nutné, dosypte ještě další substrát. Ten pak stačí zalít až další den.
Na dno květníku můžete dát hnojivo, třeba granulované slepičince. Ale nutné to není – pak můžete zalévat vodou s rozpuštěným hnojivem. V tomto „balení“ už sazenice vydrží až do finální výsadby ven, do skleníku nebo na balkon.
Náš tip
Je dobré předem naplánovat, v čem budete sazenice pěstovat až do vysazení na konečné stanoviště. Dobře se hodí jak plastové květníky, tak třeba velké kelímky od jogurtu, do nichž uděláte několik otvorů pro odtok vody.
Skvělé jsou krabice od nápojů – od mléka, džusů. Díky obdélníkovému tvaru se vám jich na parapet okna vejde mnohem víc. Dobře se skládají na podtácy od podlouhlých truhlíků. Zastřihnete je do výšky, jakou potřebujete. A i dolní odtokový otvor se do nich stříhá snadno.
Při výsadbě se z těchto obalů rajčata snadno vyndávají (krabice prostě roztrhnete nebo rozstřihnete, takže nehrozí, že byste vytahováním z kelímku poškodili kořenový bal). A po použití krabice zlikvidujete, do dalšího roku nic neskladujete. Mají jen jedinou nevýhodu: na jejich sběr je potřeba myslet už od zimy, abyste si jich připravili dost pro všechny vaše sazenice.
Rajčata se vyplatí otužovat – i když jste si koupili už „hotové“ sazenice
Cirka 1 – 2 týdny před výsadbou ven se vyplatí rajčata otužovat, aby pak nedostala šok, když je vynesete ven a ještě i přesadíte. Co je otužování? Přes den venku na sluníčku nebo v polostínu, na noc domů (nebo někam pod střechu). Pozor na vítr a na prudké slunce – první den, kdy rajčata dáte ven, by mělo být polojasno. Jinak se sazeničky spálí, a tím se zpomalí jejich růst.
Balkonová mohou do svého květníku už v dubnu. Na záhony až koncem května
Pokud pěstujete balkonová rajčata, můžete je zasadit do finálního květníku už během dubna a postupně je zvykat venku. Domů je přemisťovat na noc – jestliže jsou hlášeny mrazíky. Čím více světla, tím lépe rajče roste.
Stejně tak se dají rajčata zasadit dříve i do skleníku. Jen pozor, pokud by mělo mrznout. To bude nutné se o (nevytápěný) skleník postarat. Buď v něm zapálit svíčky, které vydrží hořet celou noc, nebo tu rozestavět několik kýblů s vodou. Ta se přes den nahřeje a v noci bude „topit“. Pak s ní jakožto s odraženou vodu budete zalévat.
Na záhony mohou rajčata, až je po „zmrzlých“. Nejdříve okolo 10. 5., pokud předpověď na další dny neuvádí mrazíky. V chladnějších letech se rajčata sadí na zahradu až okolo 25. května.
Jak vysadit rajčata? Posaďte je na kvalitní hnojivo
Ať sadíte rajčata do nádoby nebo do záhonu, vždycky by měla mít v dosahu kvalitní hnojivo. Kompost, slepičince, hnůj, cokoliv, co jim dodá dostatek organického materiálu k tomu, aby bujně rostla. Mezi hnojivem a kořeny zachovejte vrstvičku zeminy, abyste jemné kořínky nespálili. Rostoucí rostlina si pak už poradí sama.
V záhoně by měly být sazenice „zapuštěny“ alespoň 30 cm hluboko, v pěstební nádobě nebo ve skleníku podle jejich možností. Spon držte alespoň 70 cm, pokud rajčata pěstujete v menším záhonu. Jsou-li v řadách, bude jim stačit zhruba 50 cm, ale rozestup mezi řadami udržte alespoň 100 cm.
Jak se o rajčata starat po výsadbě
Jakmile rajčata vysadíte, je vhodné je zalít vodou s dostatkem organického hnojiva. A také překrýt zeminu vrstvou travního nebo slaměného mulče. Během pěstování si budou vyžadovat vaši pravidelnou pozornost. Nic technicky náročného. Jen pravidelnost. Pokud ji dokážete dodržet, odmění se bohatou úrodou.
Proč se vyplatí mulčování rajčat
Mulč se pod rajčata dává z několika důvodů. Jednak chrání kořeny před jarním chladem, což rajčata opravdu ocení. Vy si ušetříte pletí, protože pod mulčem toho moc nevyroste. Rajčata se navíc nesmějí okopávat, protože koření pod povrchem. Mulč brání i přílišnému vysychání zeminy. A jak se postupně rozpadá, slouží rostlinám i jako další výživa.
Jak hnojit rajčata a jak často je zalévat
Rajčata mají ráda hodně výživnou půdu a dostatečnou vlhkost. Proto nic nepokazíte, když je cirka jednou za dva týdny přihnojíte organickým hnojivem rozpuštěným ve vodě. Do květníků lze zapíchnout hnojivé tyčinky.
Co se zálivky týká, vždycky jen na kořeny a raději méně často, ale o to vydatněji. V zahradě v suchých obdobích aplikujte vydatnou zálivku jednou za týden – za předpokladu, že máte u rajčat dostatečně vysoký mulč (alespoň 5 cm po celém povrchu). Rajčata v pěstebních nádobách, jakmile jsou už dobře zakořeněná, si vyžádají zálivku skoro každý den. Orientujte se podle substrátu.
Jak často zalamovat výhony? U tyčkových rajčat častěji než u keříčkových
Pokud pěstujete tyčková rajčata, počítejte s vylamováním přebytečných výhonů i dvakrát v týdnu. Držte hlavní výhon, případně jeden další (máte-li rajčata dostatečně hnojená), ostatní pravidelně vylamujte, aby rostlinu neoslabovaly. Během vylamování také vyvažte nově přirostlou část výhonu k jeho opoře, aby se rostlina pod váhou plodů nezlomila.
U keříčkových rajčat uděláte probírku cirka jednou za dva týdny, podle toho, jak košatý keřík si přejete. Výhony dorůstají stále, i v době, kdy rajče už plodí. Někdy se výhony objeví i v místě, kde už jste jednou vylamovali. Keříčková rajčata se nevyvazují tak pravidelně, většinou stačí podepřít nejstarší výhony. Ty mladší už se pak zachytí samy. Některé rostliny jsou natolik pevné, že si poradí zcela bez opory. Nejčastěji jde o balkonové kultivary.
Postřik proti plísni? Ten preventivní vám ušetří spoustu starostí
Stříkat nechce asi žádný zahrádkář. Ale jsou situace, kdy se preventivní postřik vyplatí, a přitom je mnohem méně škodlivý, než následky choroby, proti níž se stříkalo. Obecně to platí například u plísní. Plíseň bramborová, která na rajčata sedá nejčastěji, dokáže během chvilky zlikvidovat většinu úrody.
Pokud preventivně postříkáte cirka 3 týdny po výsadbě, posílíte rostlinu v boji proti těmto patogenům. Pak už si můžete vystačit jen s odvarem z přesličky, který posiluje vnější stěny rostlinného pletiva, a tím i brání proniknutí nákazy.
Postřik proti škůdcům nebude nutný
Rajčata naštěstí moc škůdců nemají. Občas na ně sednou zoufalé mšice, které nenašly nic lepšího, ale ty stihnete zlikvidovat mechanicky, stačí je pomačkat. Jiní škůdci jsou na rajčatech opravdovou vzácností.
Spodní listy postupně obírejte
Jakmile dozrávají první rajčata, je vhodné začít ulamovat spodní listy. Jednak tím dopřejete plodům více světla, jednak se prostředí provzdušní, takže plísně nebudou mít tolik možností se usadit. Pokud některé listy začnou vykazovat známky plísně (hnědé skvrny na listech), je nutné je okamžitě odstranit a zlikvidovat. Nikdy je nedávejte do kompostu.
Jak sklízet rajčata
Rajčata zaléváte, hnojíte, chráníte jejich kořeny mulčem a vyštipujete přebytečné výhony? S velkou pravděpodobností se dočkáte bohaté úrody. Ve vlhkých letech je bezpodmínečným i preventivní postřik proti plísni. Jak se rajčata sklízejí?
- v plné zralosti, pokud je chcete na jídlo
- přezrálá, když z nich budete připravovat omáčku, protlak, kečup
- mírně nedozrálá, jakmile je chcete zavařit loupaná
- u odrůd s měkkou slupkou se vyplatí otrhat i méně zralá rajčata v situaci, kdy bylo dlouho sucho a žene se déšť.
Plody trhejte i s kouskem stopky – déle vám pak vydrží. Pokud otrháte komplet všechna rajčata z hroznu, vyplatí se hrozen odstřihnout, aby nebyl přistávací plochou pro plísně.
Kdy zlikvidovat rostliny rajčat a jak nechat dozrát zelené plody
Rajčata se ze záhonu odstraňují během září, v teplých letech během října. Jakmile jsou teploty dlouhodobě nižší, rostliny už neprosperují a plody tolik nedozrávají. Nemá proto smysl prodlužovat jejich pobyt na záhonu v chladných dnech. Rostliny nedávejte do kompostu, ale zlikvidujte je jinak.
Zelené plody, které nestihly dozrát, naskládejte do sklenic a mějte je doma za oknem. Postupně budou dozrávat. A pokud nebyly rostliny napadeny plísní, můžete mít vlastní rajčata ještě i v listopadu nebo v prosinci. Jen už nebudou tak lahodná, jako jejich předchůdci utržení z rostliny venku.
Poroste rajče během zimy v bytě? Je v něm přece teplo…
Možná si říkáte, že u balkonových odrůd bude stačit, když je na podzim přesunete zvenčí do bytu – a pěstujete dál. Zpočátku to bude vypadat nadějně, ale později se rostlina přestane vyvíjet a plody dozrávat. Proč? Málo světla. S podzimem se dny krátí, a to rajčatům vadí. Ani teplo v bytě už to pak nezachrání.