Přirozená součást života každé zdravé ženy. I tak se dá menstruační cyklus nazvat. Jak se počítá, čím začíná a kterým okamžikem končí? Co se v těle ženy během menstruačního cyklu odehrává, jak se tělesné změny mohou projevovat napovrch a jak se podle nich v menstruačním cyklu orientovat? Menstruační cyklus souvisí s možností zplodit nový život. Je proto významnou součástí života nejen ženy, ale jejího partnera.
Menstruace v životě ženy
První menstruace se dostavuje mezi 10. a 15. rokem. Vzhledem k tomu, že v současnosti máme přístup k dostatku stravy, nejsou výjimkou začátky menstruování ani okolo 9. roku věku dívky. Naopak menopauza, resp. ukončení menstruace, má mnohem větší časový rozptyl. U některých žen se dostaví těsně po čtyřicítce, jiné menstruují ještě i okolo šedesátky.
Jak dlouho trvá menstruační cyklus
Samotný menstruační cyklus trvá v průměru 28 dní. Normální délka menstruačního cyklu? Lékaři uvádějí rozptyl od 21 do 35 dní. Je nutné zohlednit fakt, že každá žena je jiná, proto i délka jejího cyklu může být odlišná. A během života se navíc mění.
Změny v délce menstruačního cyklu nastávají jak v souvislosti s prodělanými těhotenstvími, porody a kojeními, tak v souvislosti s věkem. Nejrapidněji se změny projeví v pubertě, posléze v takzvaném klimakteriu, což je období života předcházející menopauze. Většina žen se v klimakteriu setká s akutním klimakterickým syndromem.
Čím začíná menstruační cyklus
Lékaři se dohodli, že za první den cyklu označí poslední den před začátkem krvácení. Nazývají tento den nultou fází, s pojmenováním „ischemická“. Trvá maximálně jeden den a připravuje děložní sliznici, v níž chybí oplodněné vajíčko, k odloučení a následnému vyloučení z organismu. Tím se tvoří prostor pro novou děložní výstelku a možné zahnízdění nového vajíčka.
V běžném životě je tomu většinou jinak: menstruační cyklus se počítá od prvního dne krvácení.
Čím končí menstruační cyklus
Cyklus bývá zakončen zánikem žlutého tělíska a významným poklesem hladiny estrogenů a progesteronu. To nastaví podmínky pro zahájení nového cyklu a nové šance na oplodnění. Pokles hormonů vede k brzkému spuštění menstruačního krvácení.
Cyklus menstruace se rozděluje do 4 fází
Celá menstruace má 4 fáze, které proběhnou během cyklu. Každá z nich je jinak dlouhá a má v cyklu naprosto odlišnou roli. Pokud je žena zdravá, všechny fáze na sebe hladce navazují a umožňují následujícím fázím, aby se mohly „odehrát“.
V následujících kapitolkách popíšeme fáze a jejich běžný dopad na tělo i na psychiku zdravé ženy. Samotný cyklus se v různých fázích projevuje na vaječnících, děložním čípku, děložní sliznici, poševní sliznici, mléčných žlázách. Střídání hladin hormonů se projevuje následně i v nervovém systému, v centrech bolesti i centrech řídících „náladu“ ženy.
1. fáze: menstruační (pravidelné krvácení)
Samotná menstruace trvá v rozmezí od 3 do 7 dní. Pokud je kratší nebo delší (v dospělém věku), měla by žena situaci konzultovat se svým lékařem. Pro první menstruace v životě dívky platí, že se jejich délka může lišit. Liší se též délka samotného cyklu, než se „ustálí“ do reprodukční podoby.
Vedle samotného krvácení je menstruace spojená s únavou, bolestmi, s energetickým útlumem a s celkovým zpomalením tempa. Žena během menstruace pomocí krve vyloučí jak neoplozené vajíčko, tak i děložní sliznici, která měla původně sloužit k uhnízdění plodu.
Na okraj: Každý měsíc žena tímto způsobem ztratí desítky mililitrů krve (50 – 100 ml), což je jedním z důvodů, proč by ženy měly více dbát na příjem železa.
2. fáze: regenerační (příprava nového vajíčka)
Druhá fáze nese též označení dynamická nebo folikulární fáze. Trvá cirka 14 dní, ale její začátek sahá už do prvního dne menstruace. Fázi řídí folikostimulační hormon. Slouží v těle ke stimulaci růstu vajíček, resp. vaječných buněk. V buňkách se díky němu může vyvinout kvalitní a oplodnění schopné vajíčko. Jen výjimečně jich dozraje více během jednoho cyklu.
Po ukončení krvácení převládne v organismu vliv folikostimulačního hormonu (odtud označení folikulární fáze), takže žena má více energie, lépe se soustředí, cítí se sama sebou více jistá. Též lépe regeneruje, komunikuje, mívá větší chuť na sex. Celkově je mnohem více produktivní.
Na okraj: v této fázi je pro ženu výhodné věnovat se náročnějším činnostem, a to jak fyzickým, tak i mentálním. V těchto dnech bude nejsnazší dosáhnout očekávaných výsledků, včetně vyjednávání.
3. fáze: ovulační
Vrcholem působení folikostimulačního hormonu je dozrání vajíčka a oslabení stěny folikulu ve vaječníku. Ovulační fáze začíná v průměru 12. den cyklu, počítáno od prvního dne menstruace. Trvá 1 – 2 dny. Typicky se projevuje změnou složení hlenu (výtoku), tělesné teploty, někdy i bolestmi v oblasti vaječníků. Cervikální hlen se stává důležitým průvodcem spermií na jejich cestě k oplodnění vajíčka. Jestliže vajíčko nebylo oplodněno, rozloží se.
Ovulační fáze patří mezi plodné dny. V tomto období je žena citlivější, empatičtější, více se v ní probouzejí samaritánské a pečovatelské sklony. Období je to tvořivé, šťastné a většinou i s pocitem naplněnosti. Chuť na sex zůstává stále zvýšená.
Na okraj: fáze ovulace není dobrým obdobím pro vyjednávání v situacích, kde žena potřebuje svého „protivníka“ dostat na svou stranu. V těchto dnech je totiž nejvnímavější vůči postojům a potřebám jiných, a proto i nejvíce ochotná se ostatním přizpůsobit.
4. fáze premenstruační (PMS)
Poslední fáze, odborně nazývaná luteální, je fází přímo předcházející menstruaci. V ní se potkává konec a začátek menstruačního cyklu. Vzhledem k významným hormonálním změnám se poslední fáze neblaze projevuje na fyzickém stavu a „náladách“ ženy. Ve společnosti i mezi odbornou veřejností zakotvil pro tyto projevy termín „premenstruační syndrom“ neboli PMS.
Premenstruační období trvá cirka 14 dní. Vyznačuje se rostoucí hladinou estrogenu a progesteronu, který je produkován žlutým tělískem. Progesteron zvyšuje tělesnou teplotu ženy a zajišťuje hladký průběh zahnízdění vajíčka – prvních fází případného těhotenství.
Pokud dojde k oplodnění vajíčka a jeho usazení v děloze, začne produkovat lidský choriový gonadotropin (hCG), který je pak prokazován těhotenskými testy. Když k oplodnění nedošlo, vajíčko se rozloží, žluté tělísko zanikne, hladina progesteronu a estrogenu klesne, spustí se měsíční krvácení.
Na okraj: pokud jste dočetli až sem, z popisů jednotlivých fází můžete mít dojem, že žena má v měsíci cirka týden, kdy je sama sebou, kdy je jí dobře a cítí se sebevědomá a plná energie. Po fyziologické stránce je to nesporným faktem. Mentální trénink dokáže vliv jednotlivých fází minimalizovat. I tak ale platí, že premenstruační období je tím nejméně vhodným pro nové začátky, pracovní i osobní.
Jak vypočítat plodné dny
Plodné dny jsou cirka šestidenním obdobím v měsíci. Začínají asi 5 dní před ovulací a trvají ještě 1, max. 2 dny po ovulaci. V menstruačním cyklu se nacházejí plodné dny ve druhém a na začátku třetího týdne cyklu. Konkrétně 8. – 14. den cyklu, který běžně trvá 28 dní. S délkou cyklu se mění i pozice plodných dní během něj.
Životnost spermie v těle ženy je 3 – 5 dní.
Pro stanovení plodných dnů je vhodné zkombinovat více metod. A je jich celá řada:
- počítání dní v menstruačním cyklu
- měření bazální teploty
- sledování kvality cervikálního hlenu
- změna polohy a konzistence děložního čípku
- ovulační testy, které v moči prokáží přítomnost luteinizačního hormonu (LH). Při jeho přítomnosti je pravděpodobnost otěhotnění vyšší.
Co znamená anovulační menstruační cyklus
Ne každý menstruační cyklus je spojený s uvolněním vajíčka. Proto ne během každého cyklu je množné otěhotnět. V některých měsících může vývin vajíčka začít, ale nedokončí se. Jenže i tak estrogeny spustí menstruaci. Pravděpodobnější jsou anovulační menstruační cykly v pubertě, před menopauzou nebo u žen s polycystickými vaječníky.
Jak funguje hormonální antikoncepce
Antikoncepce formou tabletek, nebo jiné cesty zavádění hormonů do ženského těla, přináší stabilní hladinu hormonů. Jak vidíte výše, množství hormonů v těle ženy se přirozeně mění v průběhu celého menstruačního cyklu. A právě změny hormonů udávají rytmus celému cyklu. Aplikovaná hormonální antikoncepce vlastně nedovolí, aby proběhly všechny 4 fáze cyklu.
Díky působení antikoncepce nedozraje a neuvolní se vajíčko, proto pak není co oplodnit. Tělo si, pod vlivem hormonální antikoncepce, v podstatě „myslí“, že je těhotné. Navíc dojde k zahuštění cervikálního hlenu, a to zkomplikuje spermiím jejich cestu za oplodněním.
Spolehlivost antikoncepčních pilulek, pokud jsou užívány správně a pravidelně, je 99 %.
Benefitem je pravidelná menstruace, která je většinou nebolestivá. Navíc je možné menstruaci i vynechávat. Antikoncepce snižuje riziko zánětlivých onemocnění dělohy a vejcovodů, ale i endometriózy. Přináší komfort „nestřídání“ nálad a životní energie, neboť nedovolí hormonální výkyvy v těle.
K nevýhodám patří zvýšené riziko tvorby krevních sraženin, citlivější reakce na kontracepční hormony, celkově nepříjemný pocit ze zvýšené hormonální hladiny, nevolnost, přibírání na váze, zavodnění organismu nebo následné problémy s početím (po vysazení).
V současnosti je k mání několik typů hormonální antikoncepce. A lékař je tím, kdo dívce, ženě dokáže pomoci s nalezením té správné kombinace hormonů. Samozřejmě za předpokladu, že si žena přeje jít cestou antikoncepce hormonální. Vedle hormonů se totiž dá sáhnout i po jiných a často přirozenějších překážkách otěhotnění.
Pozor na endometriózu!
Jestliže žena trpí endometriózou (rozšíření buněk sliznice děložní dutiny i mimo dělohu – kamkoliv v břiše, dokonce do plic nebo do mozkových obalů), projeví se změny způsobené menstruačním cyklem i v místech mimo dělohu. To s sebou nese vážné komplikace projevující se nejen bolestmi, ale i skrytým krvácením v místech, kde buňky děložní sliznice narostly, přestože neměly. Endometrióza je nejčastější gynekologické onemocnění žen v reprodukčním věku.
